Novinky

Aktuálně
Luklův den připomněl výročí 40 let od zahájení léčby srdečního infarktu pomocí balonkové angioplastiky
3.10.2017
Egon Havrlant

Luklův den připomněl výročí 40 let od zahájení léčby srdečního infarktu pomocí balonkové angioplastiky

Čtyřicetileté výročí zavedení jedné z nejúčinnějších metod léčby infarktu si připomněli odborníci na onemocnění srdce a cév na letošní konferenci VIII. Luklův kardiologický den v Olomouci. Setkání tradičně pořádala I. interní klinika – kardiologická Fakultní nemocnice Olomouc, kde se metoda označovaná jako balónková angioplastika začala využívat téměř před pětadvaceti lety. Olomoučtí lékaři v současné době provedou ročně více než 1 300 angioplastik, hlavními takto léčenými diagnózami zůstává infarkt myokardu a ischemická choroba srdeční.

Balónková angioplastika, kterou jako první na světě provedl švýcarský lékař Andreas Grüntzig v roce 1977 v Curychu, je dodnes hojně využívanou metodou léčby zúžení tepen vyživujících srdce. Je zároveň vůbec nejstarším výkonem prováděným v rámci intervenční kardiologie. „V případě nálezu významného zúžení či uzávěru některé z věnčitých tepen zavedeme do ústí této tepny vodící cévku – katetr. Tímto katetrem je potom do místa zúžení zaveden balónek, který je pod vysokým tlakem roztažen v místě zúžení a tepna opět zprůchodněna. Takřka vždy je postižený úsek tepny vyztužen koronárním stentem, což je tenká trubička tvořená velmi jemnou kovovou mřížkou, a ta je balónkem roztažena na původní velikost průsvitu tepny,“ popsal metodu prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc a předseda České kardiologické společnosti.

Ročně postihne akutní srdeční infarkt v České republice kolem 20 000 lidí, jen v Olomouckém kraji je to bezmála 900 nových pacientů za rok a s ischemickou chorobou srdeční je v kraji ročně diagnostikováno více než tři tisíce lidí. „Úmrtnost českých pacientů postižených infarktem poklesla za posledních třicet let z pětadvaceti na současných pět procent. První zásadní snížení úmrtnosti přišlo se zavedením trombolýzy – zprůchodnění ucpané cévy, další dramatický pokles pak přinesla právě angioplastika, při níž ucpanou cévu nejen zprůchodníme, ale také zúžené místo rozšíříme a zpevníme stentem. Zvyšuje se tak bezpečnost a trvanlivost tohoto výkonu,“ doplnil profesor Táborský.

Pracoviště intervenční kardiologie se na I. interní klinice FN Olomouc začalo formovat v 90. letech minulého století. „V začátcích nám s prvními koronarografiemi a angioplastikami pomáhali kolegové z kardiocenter ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Na počátku jsme prováděli ročně jen pár desítek angioplastik. Dnes je naše Oddělení intervenční kardiologie jedním z pěti největších a nejmodernějších center v České republice,“ popsala intervenční kardioložka MUDr. Marcela Škvařilová, která je spoluzakladatelkou tohoto oboru v olomoucké fakultní nemocnici.

V rámci letošního Luklova dne osobně převzal ocenění za rozvoj intervenční kardiologie v Olomouci profesor Michael Aschermann (vpravo na úvodní fotografii s Milošem Táborským), který stál v čele kardiologie ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a pomáhal program rozjíždět před bezmála pětadvaceti lety i v Olomouci. Kardiologické konference Luklův den se dnes zúčastnilo na 350 kardiologů z celé České republiky, včerejší odpolední program byla zaměřený na veřejnost a jeho součástí byla i prevence a propagace zdravého životního stylu Zdravé srdce Hané v centru Olomouce.

 

ZPĚT

© Copyright Fakultní nemocnice Olomouc 2019. All Rights Reserved. Prohlášení o použití cookies.