Komunikace a marketing Fakultní nemocnice Olomouc

Luklův den připomněl výročí 40 let od zahájení léčby srdečního infarktu pomocí balonkové angioplastiky

Čtyřicetileté výročí zavedení jedné z nejúčinnějších metod léčby infarktu si připomněli odborníci na onemocnění srdce a cév na letošní konferenci VIII. Luklův kardiologický den v Olomouci. Setkání tradičně pořádala I. interní klinika – kardiologická Fakultní nemocnice Olomouc, kde se metoda označovaná jako balónková angioplastika začala využívat téměř před pětadvaceti lety. Olomoučtí lékaři v současné době provedou ročně více než 1 300 angioplastik, hlavními takto léčenými diagnózami zůstává infarkt myokardu a ischemická choroba srdeční.

Balónková angioplastika, kterou jako první na světě provedl švýcarský lékař Andreas Grüntzig v roce 1977 v Curychu, je dodnes hojně využívanou metodou léčby zúžení tepen vyživujících srdce. Je zároveň vůbec nejstarším výkonem prováděným v rámci intervenční kardiologie. „V případě nálezu významného zúžení či uzávěru některé z věnčitých tepen zavedeme do ústí této tepny vodící cévku – katetr. Tímto katetrem je potom do místa zúžení zaveden balónek, který je pod vysokým tlakem roztažen v místě zúžení a tepna opět zprůchodněna. Takřka vždy je postižený úsek tepny vyztužen koronárním stentem, což je tenká trubička tvořená velmi jemnou kovovou mřížkou, a ta je balónkem roztažena na původní velikost průsvitu tepny,“ popsal metodu prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc a předseda České kardiologické společnosti.

Ročně postihne akutní srdeční infarkt v České republice kolem 20 000 lidí, jen v Olomouckém kraji je to bezmála 900 nových pacientů za rok a s ischemickou chorobou srdeční je v kraji ročně diagnostikováno více než tři tisíce lidí. „Úmrtnost českých pacientů postižených infarktem poklesla za posledních třicet let z pětadvaceti na současných pět procent. První zásadní snížení úmrtnosti přišlo se zavedením trombolýzy – zprůchodnění ucpané cévy, další dramatický pokles pak přinesla právě angioplastika, při níž ucpanou cévu nejen zprůchodníme, ale také zúžené místo rozšíříme a zpevníme stentem. Zvyšuje se tak bezpečnost a trvanlivost tohoto výkonu,“ doplnil profesor Táborský.

Pracoviště intervenční kardiologie se na I. interní klinice FN Olomouc začalo formovat v 90. letech minulého století. „V začátcích nám s prvními koronarografiemi a angioplastikami pomáhali kolegové z kardiocenter ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Na počátku jsme prováděli ročně jen pár desítek angioplastik. Dnes je naše Oddělení intervenční kardiologie jedním z pěti největších a nejmodernějších center v České republice,“ popsala intervenční kardioložka MUDr. Marcela Škvařilová, která je spoluzakladatelkou tohoto oboru v olomoucké fakultní nemocnici.

V rámci letošního Luklova dne osobně převzal ocenění za rozvoj intervenční kardiologie v Olomouci profesor Michael Aschermann (vpravo na úvodní fotografii s Milošem Táborským), který stál v čele kardiologie ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a pomáhal program rozjíždět před bezmála pětadvaceti lety i v Olomouci. Kardiologické konference Luklův den se dnes zúčastnilo na 350 kardiologů z celé České republiky, včerejší odpolední program byla zaměřený na veřejnost a jeho součástí byla i prevence a propagace zdravého životního stylu Zdravé srdce Hané v centru Olomouce.

ZPĚT