Komunikace a marketing Fakultní nemocnice Olomouc

Novinky

Aktuálně
Klientům oddělení geriatrie předávají pozitivní energii fenka Hanička a kocour Jonáš
19.3.2018
Petr Bielesz

Klientům oddělení geriatrie předávají pozitivní energii fenka Hanička a kocour Jonáš

Pozitivní energii cítíme hned, když vstoupíme do pokoje na Oddělení geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc. Stačí se podívat na tváře přítomných a podle širokých úsměvů víme, že tu panuje skvělá nálada. Její zdroj vidíme na lůžku jedné z pacientek – fenku peruánského naháče Haničku a britskou modrou kočku Jonáše. Zvířecí svěřenci zkušené terapeutky Jany Dohnalové tady provádějí canisterapii. Největší zdravotnické zařízení v Olomouckém kraji ji nabízí od začátku února.

„Canisterapie je podpůrná léčebná metoda, při které se využívá působení pozitivní energie zvířat nebo pejsků na zdraví člověka, ale zdůrazňuji podpůrná. Můžete vidět sami, co přítomnost zvířátek způsobuje: paní se usmívá, je vyrovnanější, Hanička a Jonáš přispívají k její dobré náladě,“ vysvětluje Jana Dohnalová ze šternberského spolku Aura Canis.

Pouhé pohlazení zvířete podle ní dokáže člověka zklidnit a snižuje krevní tlak. „Pejsci a kočičky totiž oproti nám nebývají zatíženi stresem a starostmi, proto jsou schopni předat spoustu pozitivní energie klientům – a to léčí. Klienti se na zvířátka těší a mám zkušenost, že si ještě dlouho poté, co odejdeme, o zážitcích povídají,“ usmívá se terapeutka, která se canisterapii a felinoterapii věnuje již čtrnáct let. „Mám zkušenosti snad se všemi cílovými skupinami. Sedm let už spolupracuji s Psychiatrickou léčebnou ve Šternberku, kde navštěvuji různá oddělení, mimo jiné oddělení závislostí a dětské oddělení. Se zvířátky chodím také do dětského diagnostického ústavu na Svatém Kopečku. Fakultní nemocnice je pro mě novým klientem,“ dodává.

Jak vlastně taková terapeutická hodinka probíhá? „U každé cílové skupiny je to jinak, ale kupříkladu tady, na geriatrickém oddělení, kde jsou většinou lůžkové pokoje, záleží hodně na mé komunikaci s klientem a hlavně samozřejmě na přítomnosti zvířat. Klienti se s nimi mazlí, hladí je, dávají pamlsky, někdy udávají i povely, aby viděli, jak na ně zvířátka reagují a že je poslouchají,“ vyjmenovává Dohnalová. Na oddělení geriatrie se jí přitom ještě nestalo, že by pacienti o terapii neměli zájem. „Většinou se usmívají už od dveří, když nás uvidí,“ usmívá se terapeutka.

Jana Dohnalová pracuje se dvěma pejsky a dvěma kočkami. Kromě Haničky a Jonáše jí pomáhají zlepšit náladu klientů fenka bernského salašnického psa Anička a kocour plemene ragdoll Avatar. Všechna zvířata musela absolvovat přísné zkoušky, při kterých se zjišťuje, jestli jsou pro canisterapii nebo felinoterapii vhodná. „Troufám si ale říct, že už jsem schopná vhodné vlastnosti rozpoznat,“ míní Dohnalová.

Mezi psy a kočkami je přitom podle ní velký rozdíl. „Pejska si můžu vycvičit, posílit jeho potřebné vlastnosti, ovšem u koček to nejde, ty se prostě s těmi vlastnostmi musí narodit, musí být, jak my říkáme, vymazlené. Kočka je totiž svobodný tvor, ta si vždycky udělá, co chce,“ popisuje terapeutka při pohledu na pospávajícího kocoura Jonáše. „Na Jonáška jsem měla štěstí. Už když jsem ho dostala od syna k narozeninám, byl tak skvělý. Tuto práci se mnou dělá už od svých devíti měsíců a teď v červenci už bude mít jedenáct roků,“ směje se.

Že Hanička a Jonáš jsou pro klienty bohatým zdrojem pozitivní energie, je jasné i při pohledu na paní Marii Kryžánkovou. Klientka oddělení geriatrie si radostně hraje s fenkou Haničkou, zatímco jí na klíně spokojeně pospává kocour Jonáš. „Je to výborný, kdyby to bylo moje, já bych to snad umuckala,“ reaguje na otázku, jak se jí canisterapie líbí.

Pozitivní energii předávají svěřenci Jany Dohnalové pacientům Fakultní nemocnice Olomouc od začátku února. „Zatím pilotně jen na geriatrii. Samozřejmě bych byla ráda, kdybychom mohli tuto službu rozšířit i jiná pracoviště. Vzhledem k nedostatku vhodných terapeutů i finanční nákladnosti jsem ale ráda alespoň za oddělení geriatrie,“ říká Mgr. Petra Stejskalová z Odboru hlavní sestry FN Olomouc, která se myšlenkou zavedení canisterapie na vybraných klinikách začala zabývat zhruba před rokem. „Jen samotný administrativní proces, tedy od prvního návrhu přes poptávkové řízení, podpisy dohod a informování personálu geriatrie o problematice canisterapie až k první návštěvě, trval zhruba tři měsíce,“ popisuje postup. Důvod, proč by nemocnice tuto službu měla nabízet, vidí jasně: „Chtěli jsme nabídnout našim pacientům něco navíc, něco co by jim zpříjemnilo pobyt v nemocnici.“ Poskytování canisterapie navíc podle ní není nic neobvyklého. „Nemocnice našeho rozsahu by podle mě rozhodně tuhle službu měla mít,“ je přesvědčená Stejskalová. A zatím jí dávají za pravdu i reakce nejen pacientů, ale také zaměstnanců a vedení nemocnice. „Všechny jsou víc než pozitivní. Takže to stálo za to,“ dodává.

Foto: Egon Havrlant

ZPĚT

© Copyright Fakultní nemocnice Olomouc 2020. All Rights Reserved. Prohlášení o použití cookies.