Novinky

Aktuálně
Stěhování za plného provozu. II. interní klinika Fakultní nemocnice Olomouc se bez uzavření přesunula z budovy do budovy
22.10.2018
Adam Fritscher

Stěhování za plného provozu. II. interní klinika Fakultní nemocnice Olomouc se bez uzavření přesunula z budovy do budovy

Jak za pouhých deset pracovních dnů takřka kompletně přestěhovat velké a významné zdravotnické pracoviště z jedné budovy do druhé, aniž by to pacienti jakkoliv poznali na kvalitě péče o ně? O tom by mohli od letošního podzimu bez zbytečné skromnosti přednášet pracovníci II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc. Z nevyhovující a k demolici určené budovy G přesídlila klinika během dvou týdnů do sousedního objektu Y, nejmodernější stavby v areálu nemocnice splňující standardy energeticky pasivní budovy.

Jako vůbec první se do novostavby přestěhovalo Oddělení geriatrie FN Olomouc, podstatně větší II. interní klinika, s níž geriatrické oddělení po přestěhování splynulo, následovala zhruba o měsíc později. Pro její náročný přesun byl vyčleněn termín od 21. září do 7. října. „Asi není nutné příliš zdůrazňovat, že přestěhování do krásné a vysoce funkční nové budovy přineslo pro naše pacienty i zaměstnance zcela novou kvalitu,“ říká přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D. „Ten rozdíl je obrovský i v tom, že spojením dvou dosud samostatných pracovišť vznikl kolos o zhruba dvou stovkách lidí v pracovním stavu s velkou kvalitou personálu. Na nás nyní je, abychom nastavili optimální procesy řízení, které by vyhovovaly všem, protože dřívější způsob každodenní osobní komunikace s personálem již není technicky možný,“ uvažuje docent Urban.

Z celého složitého stěhování zbývá podle jeho slov ještě dokončit přesun gastroenterologické techniky. „Jako předvoj už se přestěhovalo první endoskopické pracoviště určené pro nejsložitější vyšetření. Zhruba do měsíce bychom měli dokončit stěhování kompletní endoskopie a začátkem příštího roku bude následovat chirurgická endoskopie. Vše v tomto oboru s výjimkou dětské endoskopie tak bude v rámci nemocnice sloučeno pod jednou střechou,“ pochvaluje si přednosta kliniky.

Zlomové bylo podle něj stěhování pracoviště z nevyhovující budovy G také z pohledu výuky studentů a přednáškové činnosti. „Na studentech vidíme doslova každý den, jak jsou udiveni úrovní zázemí pro pacienty. Navíc máme pro výuku dostatek prostoru, takže můžeme vytvářet prakticky libovolný počet studijních skupin. Totéž se týká i přednáškových akcí a seminářů, přičemž od počátku existuje shoda, že prostory v suterénu kliniky mají být maximálně využívány pro všechny odbornosti,“ vyzdvihuje Ondřej Urban.

Po starém sídle kliniky se jejímu přednostovi rozhodně nestýská. „Budova nevyhovovala dispozičně, byla poplatná době svého vzniku. Typicky to bylo vidět třeba na jednotce intenzivní péče, na níž bylo sedm lůžek v jediné místnosti a pacienty oddělovala pouze rozvěšená prostěradla. Nová JIP má oproti tomu samostatné klimatizované boxy a na zcela jiné úrovni je i zázemí sester. Obrovský rozdíl vnímáme také u digestivní endoskopie, jež se za posledních dvacet let rozvinula z diagnostického na terapeutický obor. Tím se změnily nároky například na mytí endoskopu či dospávání pacientů. Na staré budově jsme je museli složitě převážet, tady máme jednolité pracoviště se sedmi vyšetřovnami, moderní technikou i zázemím. A na zcela jiné úrovni jsou i samotná lůžková oddělení. Nedávno jsme tu měli návštěvu odborníků z Kurdistánu, kteří doslova obdivovali naše nové standardní dvoulůžkové pokoje s vlastní klimatizací, sociálním zařízením nebo třeba technickými pomůckami pro přesun hmotnějších pacientů. Skvělá je zde i zvuková izolace, pacienti mají svůj klid a jak známo, ticho léčí,“ usmívá se přednosta Urban.

Samotné stěhování kliniky bylo podle jeho slov složité především tím, že proběhlo za jen velmi málo omezeného provozu. „Nebylo by to možné bez úzké spolupráce několika klinik, kterým bych chtěl ještě jednou poděkovat. A samozřejmě také všem zaměstnancům naší kliniky a především sestrám, které musely odvést naprostou většinu práce. Navíc dělaly hned na dvou pracovištích: na jednom se staraly o pacienty a to druhé zároveň připravovaly. Byla to pro ně velmi náročná doba a o to víc oceňuji, že se k tomu postavily jako ke stěhování vlastního bytu či domu. Zůstávaly tady dlouho po pracovní době, přispívaly do diskuse o budoucím uspořádání kliniky. Jen díky našemu personálu zůstala péče o pacienty během přesunu kliniky stejná a žádný pacient kromě těch pár, které jsme stěhovali přímo v postelích, nepoznal, že se vůbec něco děje,“ oceňuje doc. Ondřej Urban.

Hlavní organizátorkou faktického přesunu II. interní kliniky byla její vrchní sestra Mgr. Lenka Šeflová. Ta ve staré budově strávila od roku 2006, kdy zde nastupovala, plných dvanáct let. „I tam se podařila spousta věcí za ty roky upravit. Následně se dlouho řešilo, zdali se půjde cestou rekonstrukce, nebo stěhování do novostavby. Nová budova je určitě super a hlavně jsem moc ráda, že jsme se její výstavby mohli přímo zúčastnit. Už během stavebních prací se díky tomu podařilo vychytat řadu drobností, které by nám posléze mohly komplikovat provoz. Nicméně ty tři roky, kdy se stavělo, byly opravdu náročným obdobím,“ přiznává vrchní sestra Šeflová.

A vše podle ní vyvrcholilo oněmi deseti dny stěhování za plného provozu. „K tomu na začátku září nastoupil nový personál, který bylo ještě navíc potřeba hned začít školit. Poděkování patří naprosto všem zaměstnancům nemocnice, kteří nám pomáhali a stále ještě pomáhají kliniku zabydlovat zdravotnickou a jinou technikou. Chci zdůraznit, že bez blízkých kolegů, kteří zvládli na nové budově přípravné, stěhovací a úklidové práce, by se to nedalo zvládnout,“ uzavírá s uznáním Mgr. Lenka Šeflová.

ZPĚT

© Copyright Fakultní nemocnice Olomouc 2018. All Rights Reserved. Prohlášení o použití cookies.